Deník opravdu malého bojovníka - pátek

10. 5. 2024

Ahoj, rodiče a kamarádi. Chtěl bych vám povyprávět, jak jsem se dneska měl. Ráno, když jsme se u autobusu rozloučili, tak jsem netušil, co mě dneska všechno čeká a bylo toho teda fakt spoustu. Snad vám to stihnu všechno povědět, než usnu, protože už mám večerku.

Cesta nám utekla fakt rychle, zastavili jsme na benzínce, abychom si odskočili na záchod a jelikož tam byl klid - asi malý počet návštěvníků v Malé Skále - tak jsme si rovnou venku vybalili svačiny a dopřáli si pozdější snídani. Pak jsme rychle naskákali do autobusu a uháněli do Vysokého.

Na hotelu jsme si nechali kufříky a vydali se ven na hry - napřed jsme hráli seznamovací hry, protože tady mám fakt plno nových kámošů a vůbec jsem nevěděl, jak se jmenují. Teď už se známe, teda občas se mi to ještě plete, ale to se zlepší. 

Pak jsme vyrazili na oběd - byly špagety a musím se pochlubit - ani jsem se nepokecal od hlavy až k patě. :)

Po obědě jsme se rozdělili na pokoje a šli jsme odpočívat. Moc z toho odpočinku nebylo, museli jsme toho strašně moc probrat a trenéři nás zaháněli na pokoje, že si máme alespoň na chvíli po obědě lehnout. Uteklo to jako voda. 

Venku jsme hráli ještě pár her, vydali se na průzkum okolí a cestou jsme zvládli i cvičit. Byla to docela pěkná procházka a z trenérů jsme celou cestu tahali informace, no, na něco nám ani nechtěli odpovědět.

Pak už tu byla večeře - halušky - docela jsme se nadlábli. Dneska jsme si nemohli nic kupovat, prý máme nabalené sladkosti a svačiny ještě z domova, tak si to zítra vynahradíme. Potom nás trenéři nahnali se umýt, vyčistit zuby a na chvíli na film. Některým z nás už se zavíraly oči cestou k televizi, tak jsme rádi, že máme večerku docela brzo. Ráno brzo vstáváme, tak abychom nezaspali... Dobrou noc! :) 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace