Deník opravdu malého bojovníka - sobota

12. 5. 2024

Dobré ráno, dobrý den - na rozcvičku běžíme ven. :) Přesně tak začínalo naše sobotní ráno a v pohybu jsme byli od rána až skoro do večera. Co všechno jsme dělali, to vám nyní povyprávíme.

V sobotu ráno nás „vzbudila“ trenérka Sára a šli jsme ven na rozcvičku. Bylo krásně, sluníčko svítilo i k nám do pokojů, takže se nám vstávalo fakt krásně, vlastně někteří z nás byli vzhůru už dávno před budíčkem, ale snažili jsme se nebudit kamarády. 
Na hřišti jsme se probudili pohybem a krásným výhledem na okolí - ty kopce jsou fakt vysoký, snad nás na ně trenéři nepoženou... 

Po snídani jsme si museli uklidit pokoje, protože pořád probíhá nějaké bodování a slyšeli jsme něco o leteckém dni, jestli si nebudeme uklízet. Tak snad alespoň nebudeme furt něco hledat. 

Potom jsme se rozdělili na 2 skupiny - ti starší a větší šli vyrábět překvapení, o kterém vám zatím nesmím nic říct, zatímco mladší šli vyrábět japonské čelenky. Potom jsme se vystřídali. Někteří z nás poprvé v životě pracovali s barvou, ale šlo nám to fakt dobře - víc barvy bylo na čelenkách než na nás (jen ty ruce pak bylo potřeba pořádně vydrbat). Ke svačině jsme si dali banán a pokračovali ve výrobě.

Po obědě jsme měli chvilku klidu, jen některým z nás trvalo dost dlouho dojíst zmrzlinu - netušil jsem, že se dá jíst zmrzlina půl hodiny, když je tak malá. 

Odpoledne jsme procházkou vyrazili na hry kus od hotelu. Byli jsme rozdělení do několika skupinek a hráli jsme bezva hry, při kterých jsme se dost naběhali. Jenže, jak se říká - co trenér nechtěl - začalo nám pršet, skoro z čistého nebe, takže jsme mazali pod střechu. Trenérka Sára zažila od deště pomstu za ranní rozcvičku, když zakopla o trenéra Davida a vešla pod okap. Všichni jsme se moc nasmáli, ale pak jsme se za svou škodolibost trochu styděli. 

Rychle jsme se osušili, nasvačili a šli na trénink. Máme 3 tréninkové skupiny, takže se mi dobře pamatuje, do které patřím. Venku nám přestalo pršet, takže se tam ti starší mohli vrátit a cvičit. Mladší byli v tělocvičně. Procvičili jsme si spoustu technik, starší si dali kata, co mají na zkoušky.
My, co chodíme na karate teprve rok, jsme si zkusili kumite - to je takový zápas ve dvojicích a je to fakt sranda. Pak jsme vyrazili na večeři.

Po večeři jsme vyráběli přáníčka, došli se umýt a pak jsme měli film. Po filmu nás trenéři vzali ven k posvátnému ohni, kde jsme si ty přáníčka mohli spálit, aby duch ohně zařídil jejich splnění. No a pak už jsme šli spát... Dobrou noc, ať vás blechy štípou celou noc.

Fotky naleznete na našem FB (i bez přihlášení)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace