8. 5. 2026
Dnešek byl velký den – konečně jsme vyrazili na jarní soustředění!
Cesta autobusem utekla docela rychle, povídali jsme si, koukali z okna a někteří už plánovali, co všechno tu zažijeme. Jenže když jsme dorazili, přivítalo nás počasí, které si zřejmě řeklo, že nám dá hned na úvod malou zkoušku. Pršelo. A ne zrovna málo. Naštěstí trenéři zapnuli záchranný režim a kufry nám odvezli autem, takže jsme nemuseli šlapat s batohy, taškami a plyšáky jako nějaká promočená expedice.
Než jsme se pořádně zabydleli, šli jsme na chvíli do tělocvičny, kde proběhlo seznamování. Poznali jsme nové kamarády, zopakovali si jména těch starých a taky zjistili, kdo vypadá nenápadně, ale při hrách umí překvapit.
Pak přišel oběd – těstoviny. A zmizely tak rychle, že kuchaři možná ani nestihli mrknout. Po obědě následoval polední klid, což je zvláštní část dne, kdy bychom měli odpočívat… ale většinou to znamená šeptání na pokojích, smích a velké plány na odpoledne.
A to stálo za to! Vyrazili jsme ven na trénink. Čerstvý vzduch, pohyb a pořádná dávka karate – přesně kvůli tomu jsme tady. Starší pak dostali ještě speciální úkol a vyrazili na průzkum do lesa. Kdo ví, co tam hledali… možná tajnou stezku bojovníků, možná ztracený poklad nebo možná jen cestu zpátky. Mladší se mezitím vrátili na hotel, kde nabrali síly na další program.
Před večeří jsme šli ještě znovu trénovat. Starší pilovali techniku u zrcadla a ladili každý detail, protože v karate někdy rozhodují maličkosti. Mladší mezitím hráli chytání pásků, což byla pořádná akce – běhání, uhýbání, smích a bojovný duch na všechny strany.
A pak přišla večeře… šišky s mákem a povidlovým přelivem. Nevím, kdo to vymyslel, ale zaslouží si medaili. Možná i dvě. Po takové večeři se všude ozývalo jen spokojené mlaskání a občasné „Mňam!“.
Večer už byl odpočinkový – pustili nám film Minecraft. Někteří sledovali napjatě, jiní statečně bojovali s únavou a pár jedinců podle mě usnulo dřív, než se děj pořádně rozjel.
První den je za námi. Noví kamarádi, první tréninky, skvělé jídlo a spousta zážitků. A jestli byl takhle dobrý už začátek… tak zítřek bude určitě ještě větší jízda.
